Myslivci vzdali na Hostýně hold svému patronovi sv. Hubertovi

Myslivci a lesníci zamířili dnes po roční přestávce opět na Svatý Hostýn na Kroměřížsku, aby se zúčastnili oblíbené svatohubertské pouti. Na tomto mariánském poutním místě se konala už popatnácté. Patron lovců svatý Hubert má svátek 3. listopadu. Myslivecká pouť patří na Hostýně tradičně k těm vůbec nejnavštěvovanějším. Přispělo k tomu i dnešní slunečné počasí, které přilákalo několik tisíc lidí. 

"Pouť je určité zastavení se v životě. Jak to vždycky říkáme u obrázku svatého Huberta, abychom se dokázali ztišit. Protože když jdu na lov a mám ulovit trofejovou zvěř, tak je potřeba se ztišit, naslouchat, dívat se a rozlišovat. O to jde vždycky na každé pouti," řekl ČTK páter Jiří Kopřiva, duše mysliveckých poutí na Hostýně, který byl dříve sám aktivním myslivcem a do roku 1991 také držitelem loveckého lístku. 
    
Podle jednoho z pořadatelů Františka Němce je pouť setkáním myslivců z celé země. "Je to příležitost ohlédnout se zpátky. Chodí věřící i nevěřící, každý z účastníků si přijde na své," uvedl Němec. Na Hostýně byly vidět i netradiční uniformy, například členů Řádu svatého Huberta, jehož posláním je provozování myslivosti v duchu křesťanských tradic. "Pokaždé si odtud odneseme nějaké to světýlko do všedního života," uvedl Miroslav Kučera z Brna, který je hlavou jihomoravské prefektury řádu. 
    
V posledních letech se podle myslivců mění druhy lovené zvěře. Například ve Zlínském kraji přibývá divočáků. "Loni jsme jich v okrese ulovili rekordních 2500. Mají ideální podmínky, přemnožili se a likvidují i drobnou a srnčí zvěř," řekl ČTK předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín František Libosvár. Podle jednatele kroměřížských myslivců Jana Buksy drobné zvěře, především zajíců a bažantů, ubývá kvůli používání chemických prostředků v zemědělství a také kvůli ochraně dravých ptáků, kterých je stále více. 
    
Myslivci svého patrona u obrázku svatého Huberta poprosili o přízeň při svých aktivitách a poděkovali mu za uplynulý lovecký rok. K obrázku položili Hubertův symbol, hlavu jelena. Následovala mše za zemřelé i žijící myslivce a lesníky, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. 
    
Svatý Hubert žil ve druhé polovině sedmého století. Pocházel ze vznešené rodiny a rád se věnoval lovu a jiným světským radovánkám. Legenda vypráví, že se mu při lovu na Zelený čtvrtek zjevil jelen, kterému zářil mezi parohy zlatý kříž. Tato příhoda na něho měla údajně velmi silný vliv, a tak po smrti své ženy odešel do kláštera a po zbytek svého života šířil křesťanství. 
 
zdroj: ČTK