Když přesně před deseti lety, v srpnu 2015, Angela Merkelová otevřela dveře nelegální masové migraci a pozvala do schengenské Evropy bez vnitřních hranic kohokoliv, říkala jsem si, že ji dříve či později zavřou do vězení. Když jsem v září před deseti lety v televizi sledovala zástupy černých mladých mužů z jiného civilizačního okruhu, s jinou výchovou, s jinými návyky a zvyklostmi dobývat Německo, tušila jsem, že dříve či později přijde přesně to, co je dnes v Západní Evropě každodenním standardem.